Obecné zásady pro aplikace nátěrových hmot a omítkovin značky HET

MALBY, FASÁDY, OMÍTKY

Vlastnosti podkladu a jeho příprava

Podklad musí být dokonale vyzrálý, chemicky neutrální, jeho pH musí být v rozmezí hodnot 7–9, aby nedocházelo ke změně barevného odstínu (skvrnám), ke zmýdelňování, snížení přilnavosti nátěru nebo vápenným výkvětům na povrchu. Pro zjištění vhodnosti podkladu k aplikaci je možné použít PH TESTER.
Nejkratší doba zrání nové vápenocementové omítky je 3 až 4 týdny, optimální 5 až 6 týdnů (u betonu 4 až 6 měsíců) – tato doba je závislá hlavně na klimatických podmínkách, teplotě vzduchu a relativní vlhkosti.
Důkladně vyzrálý povrch je nejlepší způsob, jak předejít následným problémům, a snížit tím riziko pohledových defektů následného nátěru.
Všechny podklady musí být suché, bez trhlin, s rovným povrchem, dostatečně nosné, pevné, zbavené odlupujících se vrstev barev nebo omítky a prachových částic.
Starší fasádní omítky je před aplikací nutné důkladně umýt vysokotlakým mycím zařízením tak, aby se odstranil prach a nesoudržné části původní omítky.
Před malováním interiéru je vhodné nové omítky zbavit hrubších zrnek písku pomocí ocelové stěrky, popřípadě se povrch přebrousí brusným papírem o zrnitosti 40–60 nebo brusnou mřížkou. Po přebroušení povrchu musí dojít k důkladnému ometení prachových částic.
Od nátěrové hmoty není možné očekávat, že odstraní špatnou kvalitu podkladu – nerovnost omítek, nestejnou zrnitost, praskliny, větší trhliny nebo spáry.
Malé trhliny v omítce je možné opravit tmelem, určeným pro venkovní či vnitřní použití – dle potřeby. Nedynamické vlasové mikrotrhliny do 0,3 mm lze opravit přímo nátěrem fasádní silikonovou barvou s výztužnými vlákny MIKRAL RENOVO ACTIVE.

V případě biologického napadení fasády (plísně, řasy apod.) je nutné použít sanační systém HET (viz popis v samostatné kapitole).
U starých a již natřených omítek v interiéru zjistíme, v jakém stavu je původní nátěr. V případě, že podkladní vrstvy nejsou dostatečně nosné, je nutné jejich odstranění. Důležitý je počet (tloušťka) dříve nanesených vrstev a typ použitých nátěrů.
Nosnost podkladu ověříme po namočení malby. Tzv. klihové malířské barvy po namočení ztmavnou, pouští a otírají se. Ze zdi se dají snadno omýt. Naopak disperzní interiérové barvy za mokra neztmavnou, vykazují dobrou přídržnost a je možné je dále přetírat. Rovněž vápenný nátěr se po namočení neotírá (ale ve větší vrstvě může praskat).
Při aplikaci disperzních nátěrů na starší nedisperzní malby v interiéru, může dojít zvláště při nanášení válečkem k jejich loupání (nabalování na váleček) nebo k popraskání po zaschnutí. Proto se doporučuje nedisperzní nátěry odstranit.
Staré nepřilnavé a neodolné nátěry lze jednoduše odstranit, po předchozím namočení, oškrábáním. Staré nátěry, které jsou dokonale přilnavé, není nutné odstraňovat, musí se pouze očistit od případného prachu či nečistot.
Při přetírání starých fasádních nátěrů je nutné zjistit jejich stav, zejména přídržnost k podkladu. Starý fasádní nátěr je možné ponechat, pokud vykazuje dobrou přilnavost, neodlupuje se, není zvětralý a nesprašuje. Pokud byl starý nátěr lokálně odstraněn, je třeba provést vyrovnání výšky podkladu.
Komplikací bývají skvrny na omítkách způsobené prostupem rzí, nikotinu, dehtu, zbytků starých barev, mastnoty a nečistot vlivem provlhnutí (promáčení). Řešením je použití izolačního nátěru HETLINE IZOL nebo I-GRUND (použitelný pod interiérové i fasádní barvy), který zamezí prostupu ve vodě rozpustných látek z podkladu. Lze jej použít jak lokálně, tak i plošně na všechny suché, pevné a čisté podklady – štukové omítky, neomítnutý beton, sádrokartonové desky aj. Po důkladném proschnutí je potřebné nanést ještě finální nátěr.
Pokud se vyskytují na omítce místa napadená plísní, je nutné odstranění příčiny jejich vzniku (vlhkost zdiva, kondenzační voda, nedostatečná cirkulace vzduchu atd.) a její důkladné mechanické odstranění oškrábáním, vyčištěním kartáčem či omytím. Plísně se odstraňují za mokra pomocí vhodného desinfekčního a protiplísňového prostředku určeného pro použití na omítky. Poté preventivně aplikujeme protiplísňovou interiérovou barvu HETLINE SAN ACTIVE nebo fasádní barvu MIKRAL RENOVO ACTIVE.
Vlhkost natíraného podkladu by neměla překročit hodnotu 4 % objemové vlhkosti. Je nutné ji zjišťovat na více místech fasády.
Musí být zcela odstraněna případná vzlínající vlhkost, výkvěty solí a další vlivy snižující životnost nátěrového systému.
Odstranit všechny zdroje vlhkosti, zkontrolovat stav střechy, okapových žlabů a svodů, oplechování parapetů, říms a atd. Klempířské prvky musí být konstruovány tak, aby nedocházelo vlivem povětrnosti k destrukci fasády.
Před nátěrem musí dojít k celkové sanaci fasády, z povrchu se musí mechanicky odstranit projevy biologického napadení – mechy, plísně, řasy, houby a zabránit jejich dalšímu působení použitím vhodného typu dezinfekčního a protiplísňového prostředku určeného pro použití na omítky, např. přípravku LIKVISAN.
Korodující a povrchově neupravené kovové prvky a především místa jejich ukotvení do omítky je nutné předem dokonale očistit a opatřit antikorozním základním a vrchním nátěrem (např. SOLDECOL PRIMER, SOLDECOL HG nebo SOLDECOL M), případně samozákladující barvou (SOLDECOL UNICOAT SM). Týká se např. kovových konzol, zábradlí, oplechování, větracích mřížek atd.
Důležité je ochránit okna, dveře, okapy, obložení soklů a další plochy před možným potřísněním barvou pomocí zakrývacích fólií a pásek. Při znečištění je nutné barvu odstranit před zaschnutím.
Při práci z lešení je třeba předem očistit podlážky, aby působením větru nedocházelo k zanesení prachu a nečistot do nezaschlé barvy nebo omítky. Je vhodné instalovat na lešení ochranné plachty, které omezují negativní působení povětrnosti (slunce, deště, silného větru) v průběhu zrání omítky i aplikace fasádních barev.
Před zahájením práce je nutné seznámit se důkladně s údaji na etiketě výrobku a s technickou dokumentací použitých nátěrových hmot. V průběhu prací je nutné postupovat v souladu s pokyny výrobce. V případě nejasností nebo řešení specifických požadavků kontaktujte pracovníky technického servisu HET.

Aplikační podmínky

Během aplikace fasádních nátěrových nebo omítkových hmot je ideální, aby se teplota podkladu a okolního prostředí pohybovala mezi +10 °C až +25 °C. Relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v rozmezí 40-80 %. Tento rozsah teplot a relativní vlhkosti zaručuje bezproblémovou tvorbu nátěrového filmu o optimálních vlastnostech.
Veškeré nátěry by měly být realizovány pouze v případě, že objektová teplota natíraného povrchu je minimálně 3 °C nad teplotou rosného bodu měřenou v těsné blízkosti natírané plochy. Jedině v tomto případě nedochází ke kondenzaci vodních par na natíraném povrchu.
Teplota nátěrové hmoty před aplikací by měla být cca na pokojové teplotě okolo 20 °C.
Je-li čerstvý nátěr vystaven přímému slunci, může se „spálit“, při prudkém dešti může dojít k jeho vyplavení, při mlhách a vysoké vlhkosti vzduchu špatně zasychá a mohou vznikat barevné mapy. Je proto nepřípustné natírat za mlhy, silného větru, mrazu a přímého slunce, při vlhkém podkladu a teplotách pod +5 °C a nad +30 °C.
Při rychlém zasychání omítky mohou vznikat rozdíly ve struktuře, může být patrné napojování apod. Naopak v podmínkách prodlužujících zasychání (nízké teploty, déšť, mlha, vysoká relativní vlhkost vzduchu) je třeba počítat s pomalejším a nerovnoměrným zasycháním a tím i možností vzniku barevných skvrn nebo poškození omítky deštěm i po více než 8 hodinách.
Při práci v interiéru je pro zasychání malby nutné důkladné větrání. Při malování stropů v interiérech je nutné myslet na skutečnost, že teplota u stropu je podstatně vyšší, než je u země. Z toho důvodu je nutné upravit ředění použitého nátěru.
Pro zrání disperzních nátěrových hmot a omítkovin je ideální, aby teplota podkladu a vzduchu po dobu asi 4 týdnů neklesla pod +5 °C.
Při uskladnění nátěrových hmot ředitelných vodou by neměla teplota klesnout pod +5 °C.
Je nutné dodržovat technologické přestávky a doporučené doby schnutí mezi jednotlivými nátěry.

Penetrování podkladu

Penetrační nátěr zlepšuje přídržnost nátěrové či omítkové hmoty, případně tmelů k podkladu, sjednocuje a snižuje jeho nasákavost, podklad částečně zpevňuje a snižuje riziko defektů a barevných odchylek následného nátěru.
Pro kvalitní zapravení penetrace do podkladu je ideální použití štětce či štětky, ale penetraci lze aplikovat také válečkem nebo nástřikem.
Výběr správné penetrace je důležitý pro finální vzhled nátěrů. K penetraci je většinou nutné použít napouštěcího prostředku na stejné pojivové bázi jako je vlastní nátěrová hmota, nebo použít penetraci univerzální, popřípadě penetrovat dle návodu přiředěnou barvou.
Pod tenkovrstvé omítkoviny je nutné použít univerzální pigmentovanou penetraci UP-GRUND. Penetrace probarvená do shodného odstínu zabrání případnému prosvítání odlišného odstínu podkladu při možném proškrábnutí zrna.
Na velmi hladké podklady (sádrokarton, sádrové stěrky apod.) je pro napouštěcí nátěr vhodné použít plněnou interiérovou penetraci W-GRUND nebo univerzální plněnou penetraci UP-GRUND, která má velmi dobrou přilnavost k natíranému povrchu a vytváří kvalitní adhezní můstek pro další vrstvy nátěrových hmot. U sádrokartonových desek je možné použít penetrování naředěnou nátěrovou hmotou tak, jak udává výrobce v technické dokumentaci.
Extrémně savé podklady (celoplošné broušené stěrky a tmely, pórobeton apod.) se napouštějí přípravky AT-GRUND ACTIVE, A-GRUND nebo 100-GRUND.
Pokud je podkladem soudržný nesprašující málo nasákavý původní nátěr, napouštěcí nátěr není nutný.
Stále je poměrně častým jevem napouštění podkladu vápenným pačokem. Tento typ penetrace je vhodný pouze pod VÁPENNÝ NÁTĚR, pod ostatní nátěrové hmoty je naprosto nepřípustný.
V žádném případě není dovoleno přidávat penetrační nátěr do nátěrové hmoty.

Výběr a nákup nátěrové hmoty a aplikačních pomůcek

Velký výběr barevných odstínů a jejich kombinací vhodných do exteriéru či interiéru nabízí tónování na tónovacích strojích ve specializovaných prodejnách. Tento způsob tónování zajistí také opakovatelnost“ barevných odstínů. Doporučujeme proto obrátit se na tónovací místa systému HET MULTIMIX, kde vám odborně vyškolený personál nabídne široký výběr odstínů z moderních vzorkovnic, poskytne praktické rady a na počkání zvolenou barvu také natónuje. Jejich přehled naleznete v sekci Kde koupíte.
Rozhodování a výběr ideální kombinace usnadní COLOR SIMULATOR 3.0 nabízející širokou škálu moderních odstínů pro simulaci vzhledu interiérů a fasád. Jedná se o desktopovou aplikaci a naleznete ji na internetových stránkách www.color-simulator.cz .
Pečlivě volte barevný odstín. Odstín na velké ploše s rozdílnou zrnitostí povrchu a za denního světla vypadá jinak, než barevný odstín na malé plošce vzorníku pod umělým osvětlením. Tónovací centra HET MULTIMIX nabízejí natónování malého vzorku vybrané barvy (1 kg), který umožňuje nátěr kontrolní plochy na fasádě nebo v interiéru.
Tmavé odstíny se obecně doporučuje aplikovat na spodní části stěn, na vrchní plochy a stropy jsou vhodnější odstíny světlé.
Pro výpočet potřebného množství fasádní barvy je nezbytné brát v úvahu nejen přesný výpočet natíraných ploch (m2), ale také hrubost a savost povrchu, techniku nanášení a řemeslnou zručnost zpracovatele. Skutečná spotřeba u nátěrů strukturních podkladů, např. břízolitových omítek, může být i několikanásobně vyšší než spotřeba teoretická. Po provedení nátěru první vrstvy ověřte, zda zbývající množství barvy je dostačující i pro druhý nátěr.
Pro nátěry mírně navlhlých omítek volíme vždy nátěrovou hmotu s nejnižším difúzním odporem. Stejný požadavek platí pro sanační omítky, na které je nutné použít jen takové barvy, které zaručují co nejnižší difúzní odpor nátěrové vrstvy, aby byla zachována funkčnost celého sanačního systému.
Tekutými tónovacími barvami HETCOLOR nebo použitím přípravků KOLORKA FORTE docílíme harmonického sladění povrchu stěn s dalšími fasádními nebo interiérovými prvky. Snadno se vmíchávají do bílé základní barvy a při nanášení nevytvářejí šmouhy.
Tónovací barva HETCOLOR a přípravek KOLORKA FORTE nabízí velkou škálu barevných odstínů a snadné tónování. Poměr tónovací barvy a bílého základu (interiérové nebo fasádní barvy) k dosažení požadovaného odstínu zjistíte na víčku HETCOLORU, rovněž u koncentrovaného pigmentového přípravku KOLORKA FORTE nalezneme dávkování v návodu na etiketě. Potřebné množství barvy natónujeme najednou, abychom se vyhnuli barevným odchylkám.
Snadnou a levnou cestu k barevnému malování v interiérech nabízí již hotové natónované barvy připravené k přímé aplikaci KLASIK COLOR, vyráběný ve 30 barevných variantách.
Při aplikaci nátěrových hmot vždy záleží na kvalitě aplikačních pomůcek. Nekvalitním válečkem či štětcem někdy nelze dosáhnout ideálního výsledku.
Před zahájením práce je vhodné na krátkou dobu namočit malířský váleček nebo štětku do vody, aby zvláčněl. Usnadní to další práci i mytí nářadí po skončení malování..

Výběr vhodného odstínu

Odstíny dělíme na teplé a studené. Výběrem odstínu zásadně ovlivníme působení prostoru na naši celkovou duševní aktivitu.
Teplé odstíny působí na naši mysl většinou příjemně, pozitivně, povzbuzují naši aktivitu, někdy působí až dráždivě.
Mezi teplé barvy patří například žluté, oranžové, červené, zelené odstíny.
Studené odstíny oproti tomu působí klidněji, aktivitu spíše tlumí, vyvolávají dojem chladu.
Mezi studené odstíny řadíme například šedé, modré, tyrkysové, fialové odstíny.

Odstín ovlivňuje prostorové vnímání interiéru

Bílá barva a světlé odstíny prostor opticky zvětšují, proto jsou doporučovány do menších místností.
Tmavé barvy prostor opticky zmenšují a snižují, jsou proto vybírány spíše do větších a dobře prosvětlených místností a objektů.
Odstíny modré a zelené prostor zdánlivě rozšiřují, oranžové a červené odstíny naopak zužují.
Tmavší boční stěny místnost zdánlivě zužují, tmavší zadní stěna prostor naopak zkracuje.

Aplikace interiérových nátěrových hmot

Nátěrovou hmotu je nutné před aplikací důkladně promíchat!
Nátěr se provádí po důkladném zaschnutí penetrace nebo předchozí vrstvy, obvykle dvakrát. Důležité je dodržovat časové prodlevy a doporučené schnutí jednotlivých nátěrů.
Pro dokonalý výsledek nemusí vždy stačit 2 vrstvy. Pro zlepšení krycí schopnosti finálních vrstev je možné použít pigmentované penetrační nátěry W-GRUND nebo UP-GRUND natónované do příslušného odstínu.
Pro povrchovou úpravu specifických podkladních materiálů, jakými jsou např. sádrokartonové desky, volíme k tomu určené speciální interiérové nátěrové hmoty (HETLINE, HETLINE LF, KLASIK).

Nikdy nenatírat sádrokarton nebo sádrové podklady nedisperzními nátěrovými hmotami, které je nutné po několika vrstvách škrábat, čímž by došlo k poškození podkladu.
Je nutné dodržovat ředění nátěrové hmoty udávané výrobcem na etiketě nebo v technické dokumentaci. Následkem nadměrného ředění je snížená krycí schopnost, horší přídržnost k podkladu a odolnost vůči otěru, a tím i snížená celková životnost nátěru.
Máte-li barvu v několika menších obalech a záleží vám na přesném odstínu, je vhodnější přelít barvu do větší nádoby, dokonale promíchat, a teprve poté přikročit k vlastní úpravě, tj. tónování, ředění apod.
Většina odstínů se zasycháním mění, a proto je možné vzájemně porovnávat pouze odstíny zaschlých nátěrů (ne barvu v obalu).
Při aplikaci nátěrové hmoty dbáme na nanášení stejnoměrné vrstvy, dobře ji roztíráme, aby nestékala. Před přestávkami dokončujeme celé plochy, aby nebylo patrné napojování.
Štětkou začínáme malovat vždy pod stropem a postupujeme směrem dolů. Váleček se na stěnách nasazuje uprostřed a tahy nahoru a dolů se barva rovnoměrně rozetře, přičemž se končí svislými tahy shora dolů.

Aplikace fasádních hmot

Nátěrovou hmotu je nutné před aplikací důkladně promíchat!
Nátěr fasádní barvou se provádí po důkladném zaschnutí penetrace nebo předchozí vrstvy, obvykle dvakrát. Důležité je dodržovat časové prodlevy a doporučené hodnoty schnutí jednotlivých nátěrů.
Je nutné dodržovat ředění nátěrové hmoty udávané výrobcem na etiketě nebo v technické dokumentaci. Následkem nadměrného ředění je snížená krycí schopnost, horší přídržnost k podkladu a odolnost vůči otěru, a tím i snížená celková životnost nátěru.
Při aplikaci fasádní barvy na staré nátěry musíme respektovat pravidla vzájemné přetíratelnosti jednotlivých druhů fasádních barev (viz tabulka přetíratelnosti). Pokud si nejste jisti původní nátěrovou hmotou, poraďte se s odborníkem.
Omítkoviny se nanáší nerezovým hladítkem na předem napenetrovaný podklad. Struktura se vytváří plastovým hladítkem
Při aplikaci nátěrové hmoty dbáme na nanášení stejnoměrné vrstvy, dobře ji roztíráme, aby nestékala. Před přestávkami dokončujeme celé plochy, aby nebylo patrné napojování.
Omítkovinu je potřebné napojovat ještě před jejím zavadnutím (tzv. „do živého“). Před delšími přestávkami dokončujeme celé plochy, aby nebylo patrné napojování.
Pro aplikaci mozaikové omítky MO 1, platí stejná pravidla jako u disperzních tenkovrstvých omítkovin. Vzhledem k použití granulátů z přírodního kameniva jsou možné mírné odchylky mezi různými výrobními šaržemi mozaikové omítky. Z toho důvodu doporučujeme plochy upravované různými šaržemi oddělit hranou stavební konstrukce nebo provést sjednocení různých šarží jejich vzájemným smícháním a zhomogenizováním potřebného množství mozaiky na každou celou upravovanou plochu.
Veškeré použité aplikační postupy musí být v souladu s postupy uvedenými v technické dokumentaci výrobku.

Vzájemná přetíratelnost fasádních nátěrových hmot.

DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY

Vlastnosti podkladu a jeho příprava

Nároky na nátěry dřeva v exteriéru a v interiéru se výrazně liší. Působení velkých teplotních
rozdílů, deště, sněhu, slunečního záření, měnící se vlhkost vzduchu a další vlivy významně ovlivňují životnost nátěrů v exteriéru a vyžadují jejich častější obnovu.
Dřevo musí být před aplikací barev zdravé a dokonale vysušené (max. 12 % vlhkosti). Pokud tomu tak není, dřevo reaguje změnami rozměrů a barva je nepřípustně mechanicky namáhána, popraská a loupe se.
Natíraná dřevěná plocha musí být čistá, zbavená všech nečistot, zbytků po opracování a mastnot.
Při práci s vodou ředitelnými nátěrovými hmotami je třeba při přípravě natíraného povrchu věnovat maximální pozornost smolníkům u nátěru nového dřeva a původnímu napuštění starých renovovaných dřevěných povrchů. Smolu je nutné ze dřeva vymýt pomocí organických rozpouštědel (technický aceton, ředidlo SOLDECOL C 6000) tak, aby po vytěkání rozpouštědel došlo k dokonalému přilnutí penetračního nátěru.
Vodou ředitelné nátěrové hmoty mají dobrou přilnavost na většině typů nátěrových hmot vyjma fermeže, olejových barev a olejového tmelu. Tyto nátěrové hmoty je nutné odstranit a mastnotu uvolňující se z podkladu důkladně vymýt. V případě, že nejsme dostatečně přesvědčeni o účinnosti vymytí mastných složek, je vhodnější použít rozpouštědlový nátěrový systém. Fermež zapuštěná hluboko ve dřevě vlivem zvyšování teplot mění svůj objem a dokáže se protlačit a nadzvednou celý nátěrový systém.
Pokud při renovaci nátěrů narazíme na zvětralé nebo shnilé dřevěné prvky, je třeba tyto bezpodmínečně vyměnit za nové, případně degradující vrstvy mechanicky odstranit.
Nesoudržné a nepřilnavé původní nátěry odstraníme obroušením, pomocí kvalitního odstraňovače nátěrů (např. SOLDECOL ODSTRAŇOVAČ NÁTĚRŮ) nebo horkovzdušné pistole. Po odstranění původního nátěru je nutné natírané plochy umýt technickým acetonem nebo ředidlem SOLDECOL C 6000 a po vyschnutí přebrousit.
Staré soudržné a dobře přilnavé vrstvy je před dalším nátěrem nutné důkladně přebrousit brusným papírem o zrnitosti 100 a důkladně odmastit organickými rozpouštědly.
Při použití organických rozpouštědel k odmaštění povrchu je důležité nechat zbytky z povrchu před aplikací nátěrových hmot důkladně vytěkat a vyschnout, čímž předejdeme možným defektům nátěru.
K odmaštění není vhodné používat technický benzín. Důležité je dostatečné množství čistých hadrů a jejich včasná výměna.
Natíraný povrch by měl být konstrukčně upraven tak, aby na vodorovných plochách nedocházelo k usazování vody a sněhu.
Pokud to podmínky dovolí, je dobré se vyvarovat jakémukoliv tmelení. V případě, že je tmelení potřebné, je nutné tmelit po nanesení základního nátěru.

Aplikace nátěrových hmot na dřevo

Pro nátěry dřeva platí rozdílné požadavky na jeho povrchovou úpravu v interiéru a exteriéru. Zatímco od nátěrů dřeva v interiéru očekáváme zpravidla dokonalý povrch a vzhled, ve venkovním prostředí je to spolehlivá a dlouhodobá ochrana před degradací.
Dlouhodobé ochrany lze dosáhnout kvalitní přípravou podkladu a nátěrovým systémem o větším počtu vrstev a větší tloušťce, než bývá obvyklé v interiéru.
Pokud je třeba aplikovat větší tloušťku nátěrového filmu, je lepší s ohledem na prosychání nátěru aplikovat více slabších vrstev.
Dokonalého povrchu dosáhneme především způsobem aplikace – stříkáním, případně použitím kvalitních lakovacích válečků. Mezi jednotlivými vrstvami nátěru je důležité povrch zbrousit.
Po dokonalém zaschnutí každé vrstvy vyjma poslední vrstvy nátěrové hmoty by měl být natíraný povrch lehce a jemně přebroušen.
V exteriéru by neměl být vynechán napouštěcí nátěr proti působení dřevokazných škůdců (např. SOLDECOL NAPOUŠTĚDLO).
Při nátěrech dřevěných prvků ve venkovním prostředí musíme věnovat zvláštní pozornost vodorovným plochám, na kterých zůstává stát voda (např. spodní okraj okenních rámů). Pokud je to možné, všechny plochy mají mít minimální spád 15 %, aby voda stékala.
Je důležité, aby hrany natíraných předmětů byly zaobleny, menší tloušťka nátěrového filmu na ostrých hranách může být kritickým místem.

NÁTĚRY ŽELEZNÝCH A NEŽELEZNÝCH KOVŮ

Vlastnosti podkladu a jeho příprava

O dokonalé antikorozní ochraně kovů rozhoduje již příprava povrchu, která má za úkol z natíraného povrchu odstranit veškeré korozní produkty, mastnoty, případné staré nesoudržné nátěry a mechanické nečistoty. Na malé plochy je možné použít ocelový kartáč a brusný papír. Na větších plochách je snazší odstranit korozní produkty obroušením bruskou s drátěným kotoučem. Nejúčinnějším postupem odstranění korozních produktů a starých nesoudržných nátěrů je otryskání povrchu.
Natíraný povrch je nutné, zejména před broušením a následnou aplikací vodou ředitelných barev, vždy důkladně odmastit – horkou vodou se saponátem nebo speciálními odmašťovacími prostředky (např. AQUADECOL ODMAŠŤOVAČ), a následně omýt čistou vodou. K odmaštění je také možné použít organická rozpouštědla (technický aceton, ředidlo C 6000).
Při použití organických rozpouštědel k odmaštění povrchu je důležité nechat zbytky z povrchu před aplikací nátěrových hmot důkladně vytěkat a vyschnout, čímž předejdeme možným defektům nátěru.
K odmaštění není vhodné používat technický benzín. Důležité je dostatečné množství čistých hadrů a jejich včasná výměna.
Natíraný povrch by měl být konstrukčně upraven tak, aby na vodorovných plochách nedocházelo k usazování vody a sněhu.
Při nátěrech kovových prvků ve venkovním prostředí musíme věnovat zvláštní pozornost vodorovným plochám, na kterých zůstává stát voda (např. okenní parapety). Pokud je to možné, všechny natírané plochy mají mít minimální spád 15 %, aby voda stékala.
Je důležité, aby hrany natíraných předmětů byly zaobleny (menší tloušťka nátěrového filmu na ostrých hranách může být kritickým místem).
Povrch starých a soudržných nátěrů, bez známek podkladní koroze, postačí přebrousit a odmastit.
Při natírání povrchů neželezných kovů a slitin je třeba postupovat obezřetně a řídit se technickou dokumentací nátěrové hmoty.
Před nátěrem zinkovaných, hliníkových, měděných povrchů, které již byly vystaveny povětrnostním vlivům, je třeba z povrchu odstranit veškeré korozní produkty - bílá rez, měděnka a podobně (lehkým obroušením nebo lehkým otryskáním za použití neželezných druhů abraziva), provést důkladné odmaštění natíraného povrchu buďto organickým rozpouštědlem nebo za použití vodou ředitelného detergentu (např. AQUADECOL ODMAŠŤOVAČ) s následným důkladným oplachem.
Pro nátěr zinkovaných povrchů, které nebyly vystaveny povětrnostním vlivům, je třeba povrch důkladně odmastit výše jmenovanými odmašťovadly a provést přebroušení nebo lehké přetryskání natíraného povrchu neželeznými abrazivy tak, aby vznikl kotvící profil pro zakotvení nátěrové hmoty, při čemž by v žádném případě neměla být zmenšena tloušťka zinkové vrstvy.
Po provedené předúpravě povrchu a následném odstranění nečistot můžeme jako adhezní můstek na zinkované povrchy použít SOLDECOL RODEXOL. Při jeho použití je nutné plně respektovat technickou dokumentaci.

APLIKACE NÁTĚROVÝCH HMOT NA KOV

Pro nátěry kovů platí rozdílné požadavky na jejich povrchovou úpravu v interiéru a exteriéru. Zatímco od nátěrů kovů používaných v interiéru očekáváme zpravidla dokonalý povrch a vzhled, u předmětů v exteriéru je to spolehlivá a dlouhodobá antikorozní ochrana.
Dlouhodobé antikorozní ochrany lze dosáhnout kvalitní přípravou podkladu a nátěrovým systémem o větším počtu vrstev a větší tloušťce, než bývá obvyklé v interiéru.
Pokud je třeba aplikovat větší tloušťku nátěrového filmu, je lepší s ohledem na prosychání nátěru aplikovat více slabších vrstev.
Dokonalého povrchu dosáhneme především způsobem aplikace – stříkáním, případně použitím kvalitních lakovacích válečků.
Mezi jednotlivými vrstvami nátěru je důležité povrch zbrousit.
K nátěrům neželezných kovů je třeba použít speciální nátěrové hmoty určené k tomuto účelu (SOLDECOL PUR SG, SOLDECOL PUR HG, SOLDECOL HS EPOXY SG, SOLDECOL UNICOAT SM nebo AQUADECOL UNICOAT SM).
Nátěry by se neměly provádět na přímém slunci a v průvanu z důvodů rychlého zasychání vrchních vrstev nátěrové hmoty. Pokud k tomu dojde, dochází k pomalému odtěkávání rozpouštědla ze spodních vrstev a nátěr je delší dobu měkký. Z tohoto důvodu není také vhodné nátěr přisoušet.
Při specifických požadavcích na nátěry kovů konzultujte nátěrový postup a použité materiály s technickým oddělením HET.